úterý 21. července 2015

Snídaňová mánie + smetanové lívanečky

Miluju dlouhá rána. Tím mám na mysli rána, kdy vstanete, v klidu dojdete do kuchyně, nachystáte si nějakou super snídani, uvaříte hrnek kafe, a pak dlouho vychutnáváte všechny ty ranní slasti. O to horší je pak pro mě přechod do pracovního týdne, kdy mám na celý ranní rituál jen velmi málo času. Ale i s tím už jsem se naučila žít. Aspoň je pak o důvod víc těšit se na volný den (nebo alespoň ráno). 



Moje snídaňová mánie tady ale taky nebyla vždycky. Začalo to teprve před pár lety, kdy jsem postupně přicházela na podstatu celého "food světa". Tak nějak jsem pochopila, že při jídle nejde o to, abyste se cítili zasyceni, případně přejedeni, pak měli nějaké výčitky svědomí a nedej bůh začali se týrat myšlenkami na to, že jídlo je nepřítel. To je naprosto špatně. Jídlo by naopak mělo tvořit okamžiky, na které se budete těšit. A k tomu stačí jen o téhle celé záležitosti, tedy o jídle a stravování, začít trochu přemýšlet. A snídaně k tomu jednoznačně patří. Pamatuji se, že ještě tak před pěti šesti lety jsem patřila k těm, kteří nesnídali, protože prostě neměli hlad, chuť, náladu, čas a tak dál. Bla, bla, bla. Ale pak jsem si řekla, že by to chtělo něco trochu jiného. Z toho, jak jsem jedla mi nebylo vlastně vůbec dobře. Byla jsem přesně ten typ člověka, který o tom, co jí vůbec nepřemýšlel. A věděla jsem, že to chce změnu. No a začala jsem u snídaně.


Od dob, kdy jsem snídat začala jsem si snídaně oblíbila fakt moc. Dokonce se občas při usínání, když mě napadne nějaké super snídaňové jídlo, přistihnu, že se hrozně těším, až budu vstávat. 

Někdy mě taky napadne tak šílený nápad, jako připravit snídani pro mé blízké. Tím samozřejmě myslím rodiče, protože přece jen bydlím pod jejich střechou a pro bratry se mi vařit moc nevyplácí, protože jejich a mé chutě jsou zcela rozdílné (což je dost zvláštní, přihlédnu-li k tomu, že já snesu v jídle téměř úplně všechno). Tentokrát jsem se rozhodla konečně vyzkoušet lívance. Vím, že klasické lívance jsou z kynutého těsta, ale jak už možná víte, kynuté těsto já nedělám zas tak ráda a navíc, hned po ránu se piplat s kynutým těstem, to fakt nee. Jsem sice trošku zvláštní, ale zase tak moc ne. :D A tak jsem v novém čísle Foodu našla recept na smetanové lívance. Lehce jsem ho poupravila a dala se do příprav. 


Nakonec jsem lívanečky přelila javorovým sirupem, který naprosto a oddaně miluju a posypala lesními borůvkami. A víte co? Musím se pochválit. Chutnaly nejen mně, ale taky rodičům. K dokonalosti je dovedla čerstvě namletá kávička a ráno bylo hned příjemnější. 

Smetanové lívanečky

nachystejte si:
200 g zakysané smetany
100 g Lučiny
100 ml mléka
200 g hrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
2 lžíce cukru
2 vejce
špetka soli

1. Vejce prošlehejte s cukrem do pěny. Přidejte smetanu, Lučinu a mléko a opět prošlehejte do hladké hmoty.

2. Přisypte mouku, prášek do pečiva a sůl a míchejte do hladkého těsta.

3. Smažte z každé strany do zlatova. Doporučuji smažit na másle, protože té vůni se nic nevyrovná a navíc máslo dodá lívancům další lahodný rozměr.

4. Přelijte javorovým nebo jiným sirupem a podávejte s čerstvým ovocem.

Seznam receptů: zde

Žádné komentáře :

Okomentovat